Wali
                                                                                                                        fotografie                                                                                                                                                       

Wali

Čau lidi,

     Když bych měla napsat něco o sobě, začala bych asi tím, proč jsem vůbec začala fotit. No...asi protože jsem dostala foťák, překvapivě. 

     Night Hunter teda rozhodně nejsem, jelikož jsem studentem té nejprestižnější školy ve středočeském kraji, jak s oblibou v každém školním hlášení opěvuje naše paní ředitelka. Já jako student o tom mám samozřejmě jiné mínění, protože všechno se dá přeci ošidit. Také místo učení hledám místa na focení a kamarádky, které stavím modelem. 

        Teď bych Vám mohla začít vyprávět celý můj život, ale protože mě právě napadl skvělý nápad na novou fotku, nechám to na příště. Let´s enjoy my gallery and thanks for watching.


      Ani mráz, ani sníh nezastavil holky při focení. Wali vyprávěla, že jen než dorazily na místo focení trvalo to půl hodiny. A při mrazu -7 stupňů, to nebylo vůbec jednoduché. I přesto se nevzdaly a udělaly několik zajímavých fotek...



Wali byla zas po nějaké době fotit. Výborné nápady Wali !!!


 Ahoj,

    Chtěla bych Vám sdělit svůj zážitek, který možná něco dokládá, ale hlavně si z toho vezměte ponaučení.

    Nedávno byl veletrh architektury tzv. FORARCH, a protože se o téma architektury zajímám, rozhodla jsem se tam vypravit. Nebyla jsem tam ale sama, nýbrž s mojí kamarádkou Hančou. Šlo to jako po másle, nejdřív jsme se ulily ze školy ( však to znáte). Potom jsme jako správní turisti zašli do fastfoodu (nemůžeme si dovolit propagaci, bohužel by nám za to nezaplatili) a stejně tak jsme ignorovaly informační hlášení, že metro končí asi o tři stanice dříve, ale z jakého důvodu, jsme se nikdy nedozvěděly. K našemu překvapení jsme na místo dorazily asi jen o hodinu a půl dýl, a tak jsme samozřejmě to nejdůležitější našli jako poslední (koho by napadlo chodit po halách podle čísel, že...). Doporučuji všem, kteří se zajímají o architekturu, mají tam dobré koláčky zadarmo, aspoň myslím, že byly zadarmo...no nevadí...ještě tam měli balonky, které jsme tam přeci nemohli nechat. A když jsme si cestou zpátky uvědomovali, že nás s nimi nepustí do autobusu, každý koš za námi byl plný balonků. Nechali jsme si jenom jeden a to plný heliem. A protože jsme si ho prostě vzít chtěli, nezbylo nic jiného, než si dát balonek pod tričko. Když jsme se dali v autobuse do řeči, jaké dáme jméno budoucímu dítěti, všichni okolo nás byli v překvapení.

    A víte jaké je to ponaučení? Každý člověk nad dvacet let si teď řekl, že to jsou puberťačky anebo protočil panenky za pět minut strávených nad touhle kravinou. Možná to ta kravina je, ale je potřeba občas dělat bláznivé věci...bez nich by to nebyl život...

    Budu ráda když mi pošlete zpětnou vazbu na můj e-mail. Pokud by jste chtěli znát můj názor na FORARCH, ráda zodpovím Vaše otázky.

Wali                                                                                                          zitkovavalentyna@seznam.cz


Waliina fotogalerie